zvláště slavných příležitostech. Odtud koruna ta slove korunou svatováclavskou a císařové rakoušti vají korunou tou až posud korunováni na znamení, že uznávají všecka práva tohoto slavného království. Není proto divu, že všichni Čechové považují svatováclavskou korunu za klenot nedotknutelný a posvátný. Jet známkou vroucího spojení mezi národem českým a jeho panovnikem.
Leč pro doby bouřlivé a nebezpečné chtěl se Karel postarati jak pro českou korunu, tak i pro ostatní vzácnosti a památnosti Čech o úkryt bezpečnější. Chtěl zbudovati hrad pevný, ne příliš daleko od Prahy, stálého jeho sídla, jenž by byl přístupný, ale při tom v tehdejších dobách nedobytný. Zde uložiti chtěl české klenoty korunovační. zejména korunu svatováclavskou, dále český archiv, obsahující všecky nejpamátnější listiny království českého, jakož i mnohé jiné památky, zvláště ostatky svatých, kterých byl Karel již hojně nasbíral a ještě nasbírati doufal. I vyhlédl ke stavbě takového hradu mohutný skalnatý vrch v lesích nedaleko levého břehu řeky Mže blíže Berouna; vrch ten obklopen jest šesti jinými vrchy vyššími a lesnatými, tak že hrad mezi nimi se všech stran zůstal by skrýt. Karel svěřil stavbu hradu toho slavnému stavíteli té doby, Matiášovi z Arrasu. Na rozkaz císařův měl hrad nazván býti dle jeho jména Karlštejn. Ježto pak Karel dříve, nežli ku stavbě vše bylo připraveno, byl nucen odejeti do jiných zemí svých, uložil příteli svému, arcibiskupu Arnoštu z Pardubic, aby základní kámen ku hradu sám slavnostně místo něho položil. I stalo se tak 10. června r. 1348. a po té se pilně na. zbudovaní a vyzdobení hradu pracovalo po devět let.
