Stránka:Ján Kollár - Slávy Dcera.pdf/91

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
90


36.

Tuto Milek na člun rukou sáhnul
a spřež jeho změnil v holuby,
které jako malé Cheruby
do lehounké příčky polské vpřábnul;

Potom velím, aby cestu nahnul
v pravou stranu, kde jsou Kašubi,
nebo kmen ten blízký záhuby
navštíviti bol mne ještě táhnul:

Přišli pak jsme přes Lupov a Lebu
k Slávům těm, když právě strojily
přípravy se jejich ku pohřebu:

I nás Němci tuto smutnou Tryznu
spolu s nimi slavit prosili,
než já s kletbou hrobařů těch zmiznu.

37.

Ku barbarům rodu avarského
přišli jednou trojí poslové,
citary se k hudbě hotové
chvěly z jejich plece vysokého;

„Kdo jste ? — Chán k nim pyšně s trůnu svého —
kde jsou vaše vojska, mečové?“
Pane, řeknou, my jsme Slávové
ode krajin moře Baltického:

Vojnu sotvy podlé jména známe,
darmo žádáš od nás pomoci,
my jen hru a zpěvy doma máme;

Hráli před nim, hráli přelíbezně,
tyran na odměnu: „Otroci,
vlecte do zajetí tyto vězné!“