Tato stránka byla zkontrolována
Pro radost našich očí
Cestičky byly zelené, deště je skropily — —
Mateřídouška kvetla, kudy jsme chodili.
Nebe se usmívalo, krásné, když šli jsme ven — —
A tak nám plynou ty dny, kouzlo, sen — —
A do večerů když hasnou, my u sebe sedíme,
tma, láska nás objímá, my nevíme, tušíme,
tvé myšlenky v tajemné království jdou, jdou, houpy, hou —
a já, abys nehněvala se, jdu po špičkách za tebou — — —
