(Math. 8 4 coll. Marc. 1 44 Luc. 5 14) — Fariseům tázajícím se: »Quid ergo Moyses mandavit dare libellum repudii et dimittere?« odpověděl Spasitel: »Quoniam Moyses ad duritiam cordis vestri permisit vobis dimittere uxores vestras« (Math. 19 7 col. Mc. 10 4). — Dle svědectví Kristova: »Moyses dixit: Honora patrem tuum et matrem tuam; et: Qui maledixerit patri vel matri, morte moriatur«. Marc. 7 10. Srv. též Matth. 22 24 coll. Marc. 12 19, Luc. 20 28, Luc. 2 22, Joan. 7 22, 8 5, Rom. 10 5.
c) Dosti často se jmenuje »zákon Mojžíšův«: Luc. 27 44, Jo. 7 23, Act. 13 38, 15 5, 28 23, 1. Cor. 9 9, Hebr. 10 28.
d) Vyskýtá se též výraz: »kniha Mojžíšova«. Kristus se tázal Saduceů: »De mortuis autem quod resurgant, non legistis in libro Moysis, super rubum, quomodo dixerit illi Deus inquiens?…« (Marc. 12 26).
Tyto názvy: »zákon Mojžíšův« a »kniha Mojžíšova«, kdybychom právě uvedená místa N. Z. posuzovali sama pro sebe. mohla by sice znamenati dle analogie názvů jiných některých knih biblických »knihu, vypravující z velké části o působeni Mojžíšově« neb »zákon daný Mojžíšem«, byť literárním původcem pentateuchu nebyl býval Mojžíš vůbec; posuzujeme-li však toto místo v souvislosti s tradicí židovskou a křesťanskou, třeba doznati, že název »kniha« neb zákon Mojžíšův znamená jistou literární součinnost Mojžíšovu při vzniku pentateuchu.
e) Více již naznačuje výrok Kristův: »Quia vero resurgunt mortui et Moyses ostendit (ἐμήνυσεν) secus rubum«… (Luc. 20 37). Výklad, že na základě těchto slov jest považovati Mojžíše za spisovatele onoho aspoň místa (2. Mojž. 3), kde se vypravuje o zjevení se Boha Mojžíšovi v keři hořícím a neshořujícím, jest zajisté mnohem přirozenější, než výklad: »Mojžíš = kniha vypravující o Mojžíšovi (sepsaná od jiného), ukazuje, že…«
f) Nejzávažnějši výrok Kristův v příčině původu pentateuchu podává Jan 5 45nn: »Nolite putare, quia ego accusaturus sum vos apud Patrem: est, qui accusat vos, Moyses, in quo vos speratis. Si enim crederetis Moysi, crederetis forsitan et mihi: de me enim ille scripsit. Si autem illi tu litteris non creditis, quo modo verbis meis credetis?«
