K pochopení důkaznosti tohoto textu netřeba ani zabývati se otázkou, zda-li podává Jan zde kriticky věrně výrok Kristův, či spiše jen obsah jeho v podstatě, takže by na aktivnou formu ἔγραψεν nebylo lze mnoho stavěti; netřeba probírati otázku, zda-li Pán slovy: »τοῖς ἐκείνου γράμμασι« chtěl skutečně vysloviti, že jest Mojžíš literárním původcem pentateuchu ve smyslu kritickém; zamítáme náhled, že by byl Kristus se zde přispůsobil k bludnému mínění tehdejších Židů o mojžíšském původu pentateuchu, poukazujeme však k tomu, že tento výrok Kristův sám o sobě vzatý nasvědčuje jen tomu, že Mojžíš o budoucím Messiáši něco psal a že jsou tyto výroky obsaženy v knize, jež právem ve smyslu svrchu vyloženém byla zvána tehdy »jeho písmem«. Nelze však dokázati, že by byl chtěl Kristus těmito slovy rozhodovati otázky čistě historicko-kritické o původu, pramenech, složení, rozmnožení a spracování pentateuchu. Spasitel klade sice psané slovo pentateuchu proti svému slovu ústy jen pronesenému; každý však vidí, že mu šlo hlavně o obsah těchto slov potřebných pro život víry a mravů nejširšich vrstev lidových, a že nebylo v jeho úmyslu rozhodovati otázky, patřící do literární kritiky biblické, a týkající se jen několika odborníků!
Tradice židovská
mladší doby sice považovala Mojžíše za autora celého pentateuchu, třeba však při jejím ocenění všímnouti si,
α) že Židé přijímali sice obsah pentateuchu za dílo mojžíšské a božské, dle něhož jest jim žíti, a že kritická, čistě vědecká otázka o literárním autorství dlouho ležela nepovšimnuta.
β) Jest velice pozoruhodno, že Židé, žalující na sv. Štěpána (Act. 6 13—14), pravili: »Homo iste non cessat loqui verba adversus locum sanctum et legem. Audivimus enim eum dicentem: Quoniam Iesus Nazarenus hic destruet locum istum et mutabit traditiones, quas tradidit nobis Moyses«. Dle souvislosti »traditiones, quae tradidit nobis Moyses« nemohou býti nic jiného než »lex«, pentateuch; patrno z tohoto místa, že prostí židé i v této ještě době hlavni váhu kladouce na obsah zákona, málo si všímali a neakcentovali jeho literárního původce.
γ) Tradice o mojžíšském původu celého pentateuchu nebyla jednohlasná, ježto Josef Flavius a Filo připisovali celý penta-
