chově, někdo-li naproti tomu bude zápasiti o nadbytečné věci, tohoto vinou povstane válka, protože na něho jediného nedoléhá nutnost zápasu. Jedná tudíž proti základnímu zákonu přirozenému. Z toho vyplývá, (co nám bylo ukázati), že jest předpis přirozenosti, aby se každý osvědčoval užitečným ostatním. Ten však, kdo porušuje tento zákon, může býti zván neužitečným a obtížným. Cicero dokonce staví nelidskost proti této užitečnosti, jako by přihlížel právě k tomuto zákonu.
10. Pátý předpis přirozeného zákona jest, že máme odpouštěti tomu, kdo lituje a žádá odpuštění toho, co jest minulé, vezmouce dříve záruku pro čas příští. Odpuštění minulého neb prominutí urážky jest toliko poskytnutí míru tomu, kdo si ho žádá, když byl bojoval proti nám a nyní jal se litovati. Ale mír poskytnutý tomu, kdo nelituje, to jest, kdo podržuje nepřátelské smýšlení, nebo nedává záruky pro budoucnost, t. j. nevyhledává míru, nýbrž vhodné příležitosti, není vlastně mír, nýbrž bázeň, a není tudíž ukládán přirozeností. Tomu pak, kdo nechce odpustiti litujicímu a dávajícímu budoucí záruku, mír sám, jak se zdá, se nelíbí, a to odporuje přirozenému zákonu.
11. Šestý předpis přirozeného zákona jest, že při odvetě a trestech máme míti na zřeteli ne minulé zlo, nýbrž budoucí dobro, t. j. není dovoleno uložiti trest za nějakým jiným účelem než za tím, aby vinník byl napraven nebo jiní, varováni jeho potrestáním, stali se lepšími. Toto potvrzuje se hlavně odtud, že každý jest vázán přirozeným zákonem odpouštěti druhému, předpokládajíc, že dá záruku pro budoucnost, jak bylo ukázáno v předešlém odstavci, kromě toho, že odveta, je-li brán v úvahu toliko minulý čas, jest jen jakási vítězosláva a slávychtivost mysli, která nesměřuje k žádnému účelu, neboť pozoruje toliko to, co jest minulé, kdežto účel jest věc příští. To však, co není zaměřeno za žádným účelem, jest nicotné; ona odveta, která nehledí k budoucnosti, pochází z nicotné slávychtivosti a jest tudíž nerozumná. Ale ubližovati druhému nerozumně zavléká válku a odporuje základnímu zákonu přirozenému. Jest
