Tato stránka nebyla zkontrolována
kruhovitá a úplná zatmění slunce pro vzdálenosť středů měsíce a slunce (ze středu země viděnou) hodnotu: p−π+r−R, kdež jednotlivé veličiny mají týž význam jako dříve; z toho pak se snadno vypočte pro úplná a kruhovitá zatmění mez nutnosti úkazu při nověm měsíci ve vzdálenosti slunce S☊ od nejbližšího uzlu rovně 9°33′ a mez možnosti ve vzdálenosti 11°54′.[1] V obrazci 29. se jeví měsíc větší než slunce, v tom případě jest úplné zatmění slunce možné; v obr. 30. se jeví oproti tomu měsíc 
menší než slunce, čímž dána možnost kruhovitého zatmění slunce. Shrneme-li veškery tyto úvahy, zjednáme si přehled tento:
- obnáší-li při novém měsíci vzdálenost slunce od nejbližšího uzlu méně než 9°33', pak musí nastati úplné nebo kruhovité zatmění slunce;
- má-li vzdálenost slunce hodnotu mezi 9°33′ a 11°54′, pak musí nastati zatmění slunce buď úplné nebo kruhovité nebo částečné;
- leží-li hodnota vzdálenosti slunce mezi 11°54′ a 15°23′, pak musí nastati částečně zatmění slunce;
- leží-li hodnota vzdálenosti slunce mezi 15°23′ a 18°21′, pak může nastati částečně zatmění slunce;
- konečně je-li vzdálenost větší než 18°21', pak nemůže nastati vůbec žádné zatmění slunce.
Zatmění slunce viditelná v Evropě až do konce tohoto století:
- 1896 srpen 9 (7—9 palců pro střední Evropu)
- 1899 červen 8. (1—2 palce pro střední Evropu)
- 1900 květen 28 (6—7 palců pro střední Evropu).
- ↑ Pro dříve uvedené průměrné hodnoty plyne pro úplná zatmění: mez nutnosti 7°46′ a možnosti 13°19′.
