bude lidi mnohé. I zkují meče své v motyky a oštěpy své v srpy. Nepozdvihne národ proti národu meče a nebudou se více učiti boji. Dome Jakubův, pojďtež a putujme v světle Hospodinově!” (Jes. 2, 2—5.) Dobu tuto nazýváme dobou Mesiašovou [יְמוׁת הַמַּשִׁיחַ]. Vznešené řeči proroka Jesaiy jsou obsaženy v knize Jesaia [יְשַׁעְיָהוּ].
Čemu učí nauka víry náboženství našeho o době Mesiášově. Proroctví, že kdysi přijde doba, v níž všichni lidé poznáním a uctěním Boha jediného v bratrské svorností a lásce spolu se spojí, jest důležitý článek víry našeho náboženství. Aby tato vznešená doba blaženosti celého pokolení lidského se přivodila a uspíšila, to jest určením lidu Israelského, neboť jest vznešeným povoláním Israele poznání a uctění jediného Boha mezi lidem rozšiřovati. Toto vznešené povolání lidu Israelského vysloveno jest v slovech bible: „Máte mně býti říší kněží a svatým národem.“ (2. kn. Mojž. 19, 6.) Proroci uvádějí uskutečnění této požehnání plné doby ve spojení s pomazaným z domu Davidova, protož doba ta nazývá se dobou Mesiáše (מָשִׁיחַ) (pomazaný).
Prorok Mícha.
130. Mladší vrstevník Jesaiův byl prorok Mícha (מִיכָה) jehož proroctví obsahuje kniha Mícha (מִיכָה) kteráž patří k biblické knize zvané: „dvanáct malých proroků“ (תְּרֵי עָשָׂר). Také prorok tento mluví o vznešenosti doby Mesiašovy, v níž vykvete spása Israele a za kteréž všichni národové dosáhnou poznání a uctění jediného Boha a všeobecný žádnou válkou nerušený mír na zemi zavládne. (Mícha, kap. 4. a 5.) Mícha shrnuje obsah nauky náboženství Israelského ve skvostný výrok: „Zvěstovalť ti, ó člověče, co jest dobré a co Hospodin na tobě žádá: jenom konati právo a lásku a pokorně kráčeti před Bohem svým.“ (Mícha 6, 8.) Zakončuje proroctví své útěchy plným slibem pro Israele: „Kdož jest Bohem jako Ty, jenž odpouštíš vinu a prohřešení promíjí zbytku Svého vlastnictví? Nikoliv pro všechny časy nehorlí v hněvu, neboť zalíbila se mu milost.
