Kronika II. kap. 29—30. Jesaia kap. 36—39. Bohu sloužit, neboť milosrdný a milostivý jest Hospodin a neodvrátí obličeje svého od Israele, jestliže k němu se vrátí. Na četných místech říše Israelské přijali posly s výsměchem a posměchem, neboť lid byl velice klesl modloslužbou; avšak mnozí vštípili si v srdce napomínající slova zbožného krále a přišli do Jerusaléma. Ale v říši Judské uposlechli všichni jednomyslně příkazu králova a tak shromáždil se četně lid ku svěcení Svátku překročení v Jerusalémě. Za velké radosti byl svátek svěcen; neboť od doby krále Šalamouna svátek překročení nebyl svěcen podobným způsobem.
Svěcený svátků. Chiskia povolal lid k svěcení svátku pesach do Jerusaléma, protože dle příkazu tóry Israelité třikráte do roka měli putovati do svatyně a sice o pesach, šebuotu a svátku sukos. Tyto tři svátky nazývají se tedy „svátky putování“ [שָׁלשׁ רְגָלִים] O těchto třech svátcích slavíme tři nejdůležitejší události svých dějin: pesach = svátek překročení (od 15—22. nisanu) má nám připomenouti obdivuhodné osvobození z Egyptského otroctví; šebuot = letnice (o dni 6. a 7. sivanu) má nám připomenouti zjevení Boží na hoře Sinaji; sukot = svátek stánků (od 15.—23. tišri) má nám připomenouti ochranu Boží za putování pouští národa israelského. Ostatní dva v tóře předepsané svátky: svátek nového roku (רֹאשׁ הַשָׁנָה] (o 1. a 2. tišri) a svátek smíření (יוֹם הַכִּפּוּרִים) (10. tišri) nezakládají se v dějinné příčině; jsou určeny k našemu posvěcení před Bohem a k pokání a ku polepšení. Nazývají se „dny vznešenými“ (יָמִים נוֹרָאִים) a čítaje v to dny ležící mezi těmito dvěma svátky „deset dní pokání“ [עַשֶׂרֶת יְמֵי תְּשׁוּבָה] Prvních deset dnů roku jest doba nejsvětější ve které kájícně máme se vrátiti k Bohu, abychom milosti nalezli před jeho trůnem světovým.
Chiskiovo vítězství nad Filištínskými. Sancherib jedná nepřátelsky proti říši Judské.
121. Chiskia ve všem, co počínal, jednal úspěšně, neboť Bůh byl s ním. Z boje proti Filíštínským vyšel jako vítěz a také se snažil učiniti se neodvis-
