králové Pekach a Rezin vypravili se válečně proti říši Judské (viz. č. 106.), byl Achas přinucen hledati pomoci u Assyrského krále Tiglat-Pilesera. Prorok Jesaia zvěstoval mu sice, že nemá se báti, ježto zlo, oběma králi proti němu zamyšlené, ho nestihne; avšak on neměl důvěry v Boha. Bohatými dary z pokladu chrámového o královského paláce hleděl Achas získati pro sebe krále Tiglat-Pilesera a vytáhl jemu vstříc do Damašku. Zde viděl oltář, dle jehož vzoru v Jerusalémě dal postaviti oltář, na němž modlám obětoval, dav brány svatyně uzavříti. Takovými šerednými činy prohřešil se Achas proti Bohu otců svých. Panovav šesnáct let, zemřel a syn jeho Chiskia stal se králem.
Chiskia (29 roků, 723—694). Israelité shromáždili se v Jerusalemě slavit svátek pesachu.
120.Kniha králů II. kap. 18—20 Chiskiovi [חִזְקִיָהוּ] bylo dvacet pět let, když se stál králem a vládl dvacet devět roků. Vyznamenával se jako jeho první předek, velký král David, bohabojností. Držel se věrně Hospodina a zachoval příkazy jeho, jež dal Mojžíšem. Hned, jakmile nastoupil vládu, dal opět otevříti brány chrámu, kteréž po rozkaze otce jeho Achase uzavřeny byly, kněží ve svatyni konali opět předepsanou službu obětní a levité zpívali opět chvalozpěvy Bohu jako za časů Davidových. Avšak místo určené pro modloslužbu zničil a také kovový had, jejž Mojžíš byl učinil, byl rozdrcen, poněvadž lid hada toho zbožňoval. Potom vyslal Chiskia posly a dopisy do všech částí Israele, aby lid se shromáždil v Jerusálemě světit svátek překročení. Poněvadž kněží v prvním měsíci nemohli se dostatečně posvětit a také lid shromážděn nebyl, bylo svěcení svátku dle biblického předpisu (4. kn. Mojž. 9., 10. násl.) odloženo na následující měsíc. Jménem krále vyzvali poslové lid, aby přišel do svatyně, kterou Bůh na věky posvětil,
