Kniha králů II. kap. 8. 9. II. Kronika II. kap. 21—23. želku dceru Achabovu Atalii, kráčel po cestách králů Israelských, zřídil výšiny modlám a sváděl obyvatele Jerusaléma a Judska k modloslužbě. Aby se ve vládě své upevnil, zavraždil všechny své bratry a přičiňoval zločin ku zločinu. Trest Boží ho neminul. Edomité odpadli od říše judské a Filištínští spojení s arabskými kmeny vnikli do země, plenili královský palác a zabili syny královské až na Achasju, nejmladšího syna Jehóramova. Když Jehóram churavěv několik let, osmého roku své vlády zemřel, zvolili obyvatelé Jerusaléma za krále syna jeho Achasju (אַחַזְיָהוּ). Tento vládl pouze rok, ježto Jéhu jej, když navštívil v Isreëli Jehórama, krále Israelského, zabil. (viz. č. 100.)
115. Když král Achasja skonal, pohubila matka jeho Atalie (עַתַלְיָהוּ) celou královskou rodinu a zmocnila se takto panství. Avšak bylo to řízení Boží, že zločinný skutek dcery Isebeliny byl zmařen. Jehóšeba, manželka kněze Jehojady, zachránila Jóase, jednoročního syna bratra svého Achasjy. Zachráněný syn královský zůstal v domě Božím šest let ukryt a za doby té vládla Atalie. Sedmého roku však svolal kněz Jehojada náčelníky vojska, ukázal jim syna královského a v domě Božím dal jemu jakožto zákonnému dědici trůnu přísahati věrnost. V sobotu byl mladý syn královský Joas za krále pomazán a náčelnící a lid k tomu jásali. Atalie uslyševši toto jásání radostné, chvátala do chrámu a volala: „Spiknutí, spiknutí!“ Jehojada nedopustil, aby ve chrámu byla zavražděna, byla tedy odvedena do královského paláce a tam usmrcena. Pak lid zbořil chrám Baalův a oltáře model a bohoslužba ve svatyni byla zase obnovena.
Jóas (40 roků, 876—836). Secharja, syn kněze Jehojady.
116. Jóasovi (יוֹאָשׁ) bylo sedm let, když na-
