Hospodin s jeho otci uzavřel, pročež Hospodin zanevřel na Israel a odklidil jej z očí svých, dal jej do moci jeho nepřátel, kteří jej ze země jeho zajatý do Assyrie odvedli.”
Proroci říše Israelské Říše Israelská trvavší 258 let (978—720 před obyč. letopočtem), byla za doby té ovládána devatenácti králi, z nichž první byl Jerobeam, poslední Hóšéa. V říši Israelské bylo mnoho proroků, kteří neúnavně horlili proti hříchu odpadnutí; nejznamenitější byli: Achia, Jéhu, Élia, Eliša, Michahu, Hóšéa, Amós, Jóna a Ódéd.
Samarité.
108. Do země Israelské od obyvatelů svých zbavené přivedl Assyrský král pohanské národy z Babelu a Kuty, kteří v Samarii a území jeho se usídlili. Tím, že země byla dlouho odlidněna, rozmnožili se v zemi velice lvové, což pro nové osadníky bylo velikou pohromou. Tu pravili ku králi Assyrskému: „Národové, kteréž jsi ve městech Samarie usídlil, nevědí, jak Boha uctívati mají, protož poslal na ně lvy, kteří je usmrcují.“ Král poslal jim kněze z lidu Israelského, jenž je poučil, jak Boha uctívati mají. Uctívali nyní Hospodina, avšak také své dřívější bůžky. Noví osadníci byli nazýváni Samarity, v pozdějších spisech také Kuteové dle dřívější jich domoviny a poněvadž obrácení se jich k Bohu Israelskému dělo se z bázně před lvy, také byli nazváni proselity lvů.
Malý zbytek jich udržel se až do naší doby v Nablus (Sichem). Svaté knihy jejich jsou: pět knih Mojžišových a kniha Jóšua, v nichž však jest obsaženo mnoho zfalšovaných míst, proto jich nauka víry v mnohém od židovské se odchyluje.
