vrat Absalomův z vyhnanství. I dovolil Absalomovi vrátiti se, avšak přešla přece 2 léta, než král jemu docela odpustil.
Povinnost vůči sourozencům Kde mezi sourozenci jest nesvornost, nemůže býti požehnání v domě. Sourozenci a příbuzní jsou obzvláště povinni svorností a láskou vespolek se spojiti.
Aj jak dobré a jak utěšené, když bratří v jednomyslnosti přebývají; nebo tam udílí Hospodin požehnání i života až na věky. (Žalm 133, 1, 3.)
Absalomova vzpoura proti otci.
49.Sam. II. kap. 15—18. Avšak bratrovražda nezůstala jediným zločinným skutkem Absalomovým; snažil se dokonce svého otce svrci s trůnu. Za účelem tím shrnul na sebe královskou nádheru, opatřil si vozy a koně, a 50 mužů před ním běželo. Vedle toho snažil se získati pochlebenstvím lid pro sebe; postavil se časně z rána ku bráně města a když někdo ku králi jíti chtěl za rozepří, pravil k němu: „Věc tvá jest dobrá a spravedlivá, avšak u krále nenalezneš sluchu. Kdybych já byl soudcem, opatřil bych každému právo.“ Když někdo před ním se pokloniti chtěl, bránil tomu a zlíbal ho. Tím podařilo se mu získati si přízně lidu. Když přívrženců jeho dosti hojně bylo, vyprosil si od krále dovolení jíti do Hebronu, aby tam splnil jakýsi slib. V Hebronu byli již shromážděni spiklenci; mezi nimi byl též Achitofel, rádce Davidův, a tam provolali Absaloma za krále.
Špatné následky ctižádosti Ctižádost usmrtila v Absalomu dětinné pocity lásky k rodičům, i stal se zločincem proti svému vlastnímu otci. Nezřízená ctižádost jest neřestí, kteráž snahy naše do křivých kolejí uvádí a nás svádí ku hříšným činům.
Závist, vilnost a nezřízená ctižádost člověka sprovozujÍ se světa. (Abot 4.)
50. Zpráva o spiklení vnikla brzy do Jerusaléma a David vyzval své věrné, aby s ním prchli. Lid plakal hlasitě, když král táhl přes potok Kidron, kde také kněží Cadok a Ebiatar nesouce
