pak druhého syna, jejž David nazval Šalamounem (שְׁלֹמֹה). Prorok Natan pojmenoval ho Jedidjá (miláček Boží).
Nesmrtelnost duše; odměna a trest po smrti Učení o živote posmrtném nebo nesmrtelnosti duše jest jedna z nejdůležitějších nauk víry našeho náboženství, S naukou touto souvisí nauka o odměně a trestu po smrti; duše spravedlivého bude po smrti po právu odměněna, duše hříšníkova potrestána. Z nauky o nesmrtelnosti duše sleduje, že život nekončí smrtí; spíše počíná život nový. Pročež máme v životě tomto připraviti se v bázní Boží a ctnosti pro život na onom světě.
Prach vrátí se k zemi, čímž prve byl, a duch vrátí se k Bohu, jenž jej dal. (Kazatel 12, 7.)
Bůh vysvobodí duši moji z moci podsvětí, neboť mne přijme k sobě. (Žalm 49, 16.)
Amnon zavražděn Absalomem.
48.Sam. II. kap. 13—14 Když David pomocí Boží všecky své nepřátele přemohl, byl by mohl vládnouti v zemi své v míru a pokoji; tu však stihla jej těžká trýzeň rozbrojem, jenž vznikl mezi syny jeho. Jeho nejstarší syn Amnon pohanil svoji nevlastní sestru Tamar a její bratr Absalom dal jej proto zavražditi. Boje se trestu svého královského otce, uprchl Absalom k svému dědu, králi v Gešuru. Pobyv 3 leta ve vyhnanství dosáhl přičiněním Joabovým dovolení vrátiti se do Jerusalema. Joab způsobil totiž, že chytrá paní přišla ku králi v rouchu smutečním žádat jeho pomoci. Paní vypravovala, že jest vdovou, že měla 2 syny, z nichž jeden druhého v rozepři usmrtil. Rodina prý žádá nyní smrti bratrovrahovy, tak, že by pak byla úplně bezdětnou a po muži jejím ani jména by nezbylo. Dlouho prosivší paní slíbil pak David, že syna jejího nižádný trest nestihne. Na to pravila paní: „Proč smýšlíš tak o lidu Božím? Když však král toto slovo vyřkl, zdali by se nezdálo zaviněním, nedovolil-li král svému vyhnanci vrátiti se.“ David seznal, že paní ta dle popudu Joabova k němu přišla, aby způsobila návrat
