Tato stránka byla zkontrolována
Park bláznů
Poutníče s nitrem sopečným, ó slyš:
až v popel stráviš mozek svůj a míchu,
pak — shořelý — se ke mně navrátíš.
Mnou vchází se ku zbloudilému smíchu,
k svěšeným hlavám, k prázdným posunkům,
k prokletým vinou otcovského hříchu.
Mnou v blahoslavený se vchází dům,
kde císař horuje se spasitelem,
v pláč němých duší, v starců nerozum.
