Learcejný, nás zaprovadyty;
learcejný náš, learcejný náš![1]
Jicchok, Jicchokněnku, náš starý tatěnku![2]
Zpívejte pomaleji a nekřičte tolik! Či snad si myslíte, že nás tam nahoře neslyší?
Mojše, rájo mehejmno náš! Mojše, rájo mehejmno náš!
Čomu ty nechodyš,
čomu ty neprosiš
Pána Boha za nás, Pána Boha za nás?
Aby Bes-hamikdoš náš zbudovaty,
naše díty in dr Tojre vjiras šomajim vychovaty,
learcejný nás zaprovadyty;
learcejný náš, learcejný náš![3]
Kabala dokazuje, že v duši Adamově byly obsaženy duše všech lidí. Proto lpí na nás, potomstvo Adamovu, tíže dědičného hříchu, neboť jsme hřešili zároveň s Adamem.
Svatý reb Írele však pravil, že když se hotovil Adam, aby spáchal první hřích, uprchlo z jeho nitra několik duší, které zhřešit nechtěly a které nikdy nepožily
- ↑
Abrahámku, Abrahámíčku,
náš starý tatíčku,
proč nechodíš,
proč neprosíš
Pána Boha za nás?
Aby nám náš Chrám zbudoval,
naše děti v Zákoně a bázni Boží vychoval,
aby nás dovedl do naší země,
do naší země! - ↑
Izáku, Izáčku, náš starý tatíčku…
- ↑
Mojžíši, pastýři věrný náš,
Mojžíši, pastýři věrný náš,
proč nechodíš, atd…
