Přeskočit na obsah

Stránka:Devět bran.djvu/69

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

čelník nečistých duchů, vládne nad všemi dvojicemi. A tři kreplach Majrl ovšem také jíst nemůže, nechce-li, aby se o něm řeklo, že je žrout. Tak co tedy má Majrlíček dělat?« —

Přemyšlanští již konali přípravy pro svátek. Světnice zdobili zelenými ratolestmi, a z papíru dovedně vystřihávali pěkné ozdůbky »švíislach« a »rejzelach« a lepili si je na okna. Majrlíček však byl jako na trní. Zdali pak se posel ještě včas vrátí a radu svatého Riženského mu přinese? Chvála Nejvyššímu, Majrlíček se dočkal!

Svatý Riženský rozřešil těžký problém opravdu šalamounsky. Vzkázal Majrlovi, aby snědl o letnicích jen jedno krepl, ale tak veliké, že by se objemem rovnalo dvěma kreplům…

Není možno rozepisovat se o hlubokém smyslu této učené response. Musili bychom nejdříve sami poznati mystický význam jednotlivých pokrmů, mezi nimi i kreplach. To však smějí vědět jenom svatí. Nám snad je dovoleno napověděti aspoň tolik, že svátek letnic je den, kdy se Bůh spojuje prostřednictvím zjeveného Zákona v jednu nedělitelnou mystickou jednotu s Izraelem. Tedy dvě kreplach, jež jsou v podstatě jedním.

Zbývá ovšem ještě jedna otázka nerozřešena. Proč použil Majrl posla? Otázka, týkající se ostatně též i svrchu uvedeného vzkazu svaté Malkele z Belzu. Vždyť přece cadýkové nepotřebují k vzájemné výměně myšlenek prostřednictví poslů. Je známo, že všichni světci jsou v myšlenkách stále spojeni, že vědí přesně, co kterýkoli z nich právě koná, o čem přemýšlí, oč prosí Boha, ba i sny jednoho jsou v zápětí známy druhému. Největší vzdálenost není při tom na překážku. Nač tedy poslové?

I to je ovšem velké tajemství. — — —