Přátelství Riženského s Majrlem bylo přerváno teprve odchodem Majrlovým s tohoto světa. Bylo to v předvečer novoluní měsíce sivánu. Onoho večera zhasly samy sebou obě svíce na stole svatého Riženského v Sadagoře.
»Zhaslo veliké světlo,« řekl riženský světec.
— Zhaslo veliké světlo.
kterak rabi Pinchas zakládá synagogu pražskou, Šaul Vál však že králem zvolen šlechtou polskou — Poutník pak teskní před horou Asamónskou — Rabi Pinchas divotvůrce, že je veliký mudřec, a což jeho osel?! — A že každý máš být vesel — Svatý reb Naftúli šprýmovně rýmuje, čili že ten světec i Nebesa rozesměje — kterak svatý reb Naftúli ztrestal všetečníka a že měl chytrého synka — O řeči německé, a ta naše jidyš krásnější že v mnohém — A jak Lejzr-gabe smlouvá s Pánem Bohem — Jak ten světcův kašel nemůže Lejzrem hnouti a proč reb Naftúli nemohl přetrhnouti.
