Stránka:Devět bran.djvu/137

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Brána šestá

Dvé sloupů opěrných Zákona Božího,
dvé svící zázračných světla nebeského.
Tajemní blíženci blankytu věčného
z otce jediného,
rodu vznešeného,
ducha pokorného
a srdce čistého.

Náš učitel a náš pán

Svatý rebe reb Šmelke z Mikulova

a náš učitel a náš pán

Svatý rebe reb Pinches z Frankforta,

bratři věrní a svatí, nerozluční za živa i po smrti.

Slyšte, co vše vytrpěli —
a jak se za nás hříšné bili — jako lvi zmužilí,
bychom povždy zbožně žili —
a vůli Boží plnili — aniž zahynuli.

Kéž by nás Světlem svých zásluh na věky chránili!