bylinné přes zimu. Spisek byl doporučován od gubernia a zdarma rozdáván od vrchností a rychtářů hospodářům a hospodyním. Aspoň ukázky podávám:
Zima jest dlouhá a upotřebujeme v zimním čase také mnohých potrav z bylin, čehož v dobře zřízeném hospodářství již v podzimku se musí zásoba opatřiti, nechceme-li je později mnohem dráž a špatnější kupovati.
Poněvadž nám zelí trojím způsobem uprostřed zimy může pomoc prokázati, zasluhuje, aby o tom nejprv zmínka učiněna byla. Slouží nám totiž napřed ve svém přirozeném způsobu k tomu, že ho užijeme nebo sníme, když ho pečlivě opatřujeme. K tomu ale nemůžeme rannější, ale jen ty hlávky potřebovati, které teprv při začátku října na poli nebo v zahradě pro vaření byly odřezány. Neb čím se vice hlávky vytáhnou, a čím déle jsou povětří vystavené, tím déle a lépe se chovají, obzvláště když velmi suché za dne jasného se odebraly, což se lehko sáhnutím rukou na hlávky dá poznati, když se suché omakají. Též na to se má patřiti, aby mráz na ně nepřišel, poněvadž jináče škodu trpí a lehko hnije. Můžeme-li zelné hlávky na košťálích spolu s kořeny míti, musíme z nich všecko listí, až do těch, které se zavřely, utrhati, a tak je můžeme v suchém a povětrném sklepě na písku až pod hlávky zakopati. Musíme jim ale, když je povolné povětří, dle možnosti čerstvé povětří pustiti. Mohou se také hlávky hnedky nad košťály uřezati a ve sklepě na prkenné police aneb do komory, proti mrazu dosti opatřené a na ruby obrácené, anebo na podlahu na rozestlanou slámu vedle sebe postaviti a je dostatečným přikrývadlem proti ostrému mrazu opatřiti. Však předce takovéto opatření postačuje na nejvýše až do polovice února; nebo jestliže i přes zimu ještě vice dohlížíme a čistíme, předce nelze překaziti, aby časem skrze teplé povětří nezačínala vyrážeti a stuchlou chuť míti. Kdo ale má zahradu, může zelné hlávky až do začátku máje, když se země skrz a skrz zhřívati počíná, čerstvé, dobré a chutné zachovati, když v ní na dva i tři střevíce hlubokou jámu udělá, uřezané zelné hlávky, neotrhajíc listí, naopak hustě vedle sebe vsadíme a vyházenou zem, podstelouce ji lehkou slámou, na vrch
