volí, pokud se uškozením lesa neb odcizením dříví toho dobrodiní nehodným neučinil: nalezne v tom každý starostlivý člověk o své vyživení, pro letošní nedostatek bramborů, prostředek, tímto mechem místo bramborů, potravu svou rozmnožiti a z něho s chlebovou moukou upravený chléb o polovici laciněji obdržeti.
Mechová mouka poskytuje znamenitou výhodu, že když se z ní hořkost dokonale vyluhovala, tak jako obilní mouka a bez mála jako brambory, dokonce žádnou, ani sladkou nebo kyselou, ani trpkou chuť nemá, a to jest výtečná vlastnost hlavního potravního prostředku, která působí, že takovou potravu každodenně s chutí požívati můžeme, kdežto jiná potrava v poměru její sladkosti, kyselosti, trpkosti, čpavosti atd. snadno se přejídává a odpornou bývá.
Každé potravě a jejímu působení na naši chuť musí člověk zvykati. Kdo jakživ chléb neb hrách anebo brambory nejedl, tomu nebudou nám tak zdravá jídla jistě dokonale chutnati, a dá navyklému pokrmu přednost. I na tento chléb, z mechové a obilní mouky pečený, na moučná jídla a z mechu vařené pokrmy, musí si člověk uvykati, protože, ačkoli ne odpornou, přece však, ježto v přírodě dvě zcela sobě podobné věci nejsou, jinou mají chuť, než chléb neb moučná jídla z pouhé mouky nebo pečené a vařené pokrmy z mouky, míchané s bramborovou moukou.
Spokojme se tedy s přesvědčením, že islandský mech, v přípravě jakékoli požívaný, lidskému tělu dokonce nezdravý není, tím spíše jadrnější a silnější jest, a v těchto vlastnostech osvědčil se po mnohá sta léta v Islandu a Laponsku, a ještě posavade se osvědčuje.
Ovšem není mouka z mechu tak bílá, jako mouka z obilí, nýbrž zamodralá. Takéť na barvě při potravních prostředcích nic nezáleží, ježto bytečnost jejich přede vším v tom záleží, aby člověku byly zdravé a záživné, jej sílily a jemu chutnaly. Naše nejobyčejnější jídla, na příklad hrách, čočka, zelí, mrkev, ovoce, jahody, jakož i naše nápoje: voda, pivo, víno atd. majíť také rozličné barvy a chutnají nám předce dobře, proto že jsme jim přivykli.
