k vaření vice vody vzíti, než když ho po vyluhování za mokra vaříme.
Z islandského mechu dá se i dobrá mouka připravovati, která v sudech neb špižírnách na suchém místě uložena, jako mouka z obilí nezkažena se zachová a ještě více sytí.
Mech takto vyluhovaný musí se na vzduchu, avšak ve stínu a pak v chlebové peci dokonale a rychle usušiti. Hned po usušení donáší se mech do obyčejného mlýna a semele se co nejrychleji, sice by ze vzduchu vlhkost přitáhl a mletí obtížné učinil. Z mechu můžeme jako z obilí čistou a hrubší mouku obdržeti, čím vícekráte ho přemleti necháme.
Když se mechová mouka s vodou vařila, a po svaření se na ní mléko nalilo, obdržíme kaši, která tak záživná jest, jako kaše z mouky. I jiná moučná jídla, na příklad knedlíky, nudle atd. můžeme z ní, jako z obilné mouky připravovati, zvláště přidáme-li do ní trochu obilní mouky.
Nejvydatnější bývá tato mechová mouka pro prostého člověka, který tolik nemá, aby, když se brambory neurodily, rodinu svou pouze obilní moukou živiti mohl, upotřebuje-li mechové mouky ku pečení chleba. K tomuto účelu beřme stejné částky obilní a mechové mouky, aneb i dva díly mechové a jeden díl obilní mouky. Tato směsice, která se dobře promíchati musí, zadělá se vřelou vodou, jako při obilní mouce, k tomu přidá se kvas, sůl a kmín, postaví se dobře přikrytá na teplé místo, aby vykynula. Těsto se pak s obilní nebo mechovou moukou vyválí a chléb v peci, o něco vice vypálené, dobře se vypeče.
Tato mechová mouka poskytuje i tu výhodu, že k úpravě dobrého chleba, nijakž žitné mouky nepotřebuje, nýbrž toliko přísadu ovesné mouky, která bez odmluvy lacinější jest, než žitná a s mechovou bez zhoršení chleba se snáší.
Poněvadž připravování mechové mouky, mimo plat od semletí, žádných peněžitých výloh nepožaduje, nýbrž pouze malou, nikoli obtížnou práci stojí, protože každý majitel lesů, když se to náležitě opoví, sbírání islandského mechu každému nuznému rád a tak dlouho po-