92
od západu k východu či obloha od východu k západu; 2. jest jednodušší přikládati pohyb jediné kouli nežli sterým a tisícerým; 3. hmotnost země jest nepatrná proti vzdálenostem nebeským. Viděti tu dobrý počátek na prospěch theorie o pohybu země.
Všecky oběžnice podléhají zjevu ročního pohybu země kolem slunce; zvláštní jest; že hvězdy jsou skutečně pevné v našich očích a nijak se neúčastní tohoto pohybu. Zdá se, když se přenášíme s jednoho konce zemské dráhy na druhý, že by se nám tím přenášením měly jeviti pevné ty předměty na jiném místě. Nesmírná vzdálenost hvězd, praví Koprník, jest odpovědí k této námitce. Oku postavenému na nějaké hvězdě velikost našeho okrsku zemského byla by zhola nijakou, jevila by se pouhým bodem; a co se týče nás, kteří kráčíme kolem slunce, zjev obrysů této dráhy na obloze mizí a uniká našemu zraku svou nepatrností.
Tak mluví Koprník sám, jeho soustava nebyla novou hledíc k obojímu pohybu země, ale podává jeho myšlenky s jistotou, která jest geniovou důvěrou v sebe; pojímá je s mohutností ducha, která značí, že mu byly vlastní. Kdyby se nebyly ani objevily na zemi před ním, on by je byl vynalezl; v jeho rukou berou na se ráz původní.[1]
- ↑ Bailly, Histoire de l’Astronomie moderne.
