68
skému Zikmundovi I., předložil mu nároky vlastnické a obdržel svolení pohnati na soud řád jsoucí tak na postrach. Bylo třeba vytrvalosti a času, aby se to šťastně provedlo. Konečně odsouzený řád byl přinucen navrátiti statky církevní. Rytíři němečtí, popuzení ztracenou pří, neskrblili Koprníkovi urážkami a hrozbami; způsobili mu svízele, které nesmírně unavovaly jeho ducha, aniž jím otřásly.
Důležitá otázka byla na denním pořádku sněmu Grudziadzského (v Hrudězi). Porušování mince, které bylo přední finanční výpomocí států ve středním věku a za renaissance, bylo dovedeno v Polsku do krajnosti. Došlo na to, že cizí obchodníci nechtěli již vyměňovati své zboží než za pruty ryzího zlata nebo stříbra.
Té doby některá města polská měla výsadu raziti peníze, z čehož vzešla jakási anarchie peněžní, z níž rychle těžil řád Německý, postavený na hranicích. Dal v oběh minci, v níž bylo mnoho mědi a málo stříbra, což s hlediště obchodního uvedlo v nevážnost celé Polsko. Bylo slyšeti odevšad nářky na závady a zlořády, které vzcházely z oběhu takových bezcenných peněz. An stav ten se stával nesnesitelným, bylo potřebí stanoviti pravé jeho příčiny a naznačiti prostředky, jak zameziti, aby se neopakoval.
Taková byla otázka, o níž měl Koprník pojednati na sněmu. Ujímaje se slova zachází
