k původu zla, jež sleduje v jeho postupu a ukázav k nebezpečenství, které hrozí Polsku vůbec a Prusku zvláště, navrhuje na zjednání opětné důvěry, opatření dřívějšího úvěru a zachránění obchodu a průmyslu národního před hrozící zkázou, aby se zrušila výsada ražení peněz udělená Toruni, Elbinku, Gdansku,[1] a aby se ustanovilo jediné město, kde by se vyráběly peníze na jednostejném základě a pod ochranou krále Polského. Staré peníze by se vzaly z oběhu a nahradily by se novými. Litvě, Polsku, Prusku a všem státům králi podrobeným mělo se naříditi, aby užívaly při svém projednávání průmyslném a obchodním jen mince národní, která by poskytovala všech záruk způsobilých přivoditi opět důvěru a vyhověti zároveň potřebám soukromníkův i státu.[2]
Tato reforma Koprníkem navrhovaná byla jasná, jednoduchá a zřejmě užitečná, nenaskytovaly se při jejím užití jiné obtíže, nežli jaké vždy vyvolávají některé prospěchy výsadní. Takovéto překážky zabránily její přijetí. S jedné strany všichni, kdo počítali na zisk ze zlehčené mince, bojovali proti ní důvody zdánlivými; s druhé strany města oprávněná raziti peníze hájila tvrdošíjně svých privilejí. Záměr tento tedy se neprovedl. Sněm
- ↑ Flammarion uvádí mylně Lipsko. Pozn. př.
- ↑ Figuier: Vie des Savants illustres, Kopernik.
