s užitečností pracovitých učenců, shledáme nesmírnou přednost těchto. To jsou praví dobrodinci lidstva, pravá knížata, skuteční králové světa! Oni nás povýšili nad zvířeckost, povznesli sílu duševní nad hrubou moc, jejich přičiněním zavládl duch nad hmotou, kdežto válečníci založili svou moc na bitvách, na síle hmotné, na krvi lidské. Lidstvo, dosud děcko, jest ještě nevděčné a oslavuje ty falešné velikány, kdežto s těží si připomíná jmen svých dobrodincův, kteří mu dali vše, co teď má. Avšak začíná si býti vědomo svých pravých prospěchů a již ochotněji naslouchá životům slavných učenců nežli válečníkův a dvořanův.
Čtouce život těch vynikajících mužů, pozorujeme, že nejen posloužili blahu jiných, ale že také dovedli zpravidla sami učiniti se šťastnými upravením svého živobytí.
Franklin, syn barvíře bostonského, narozený v nouzi a nízkosti, stav se členem všech učených sborů evropských a založiv s Washingtonem neodvislost Ameriky, získal si jmění a slávu následuje předpisů, jež si byl sám uložil. Udělal si sešitek, na jehož každé stránce byla tato přikázání: zdrženlivost, mlčelivost, pořádek, odhodlanost, střídmost, přičinlivost, poctivost, spravedlivost, mírnost, čistota, klidnost, cudnost, pokora.
Toto roztřídění pravidel mravouky opravdu užívané, nedoporučující zříkati se náklonností přirozených, nýbrž dobře je říditi; nevedoucí