Uprostřed sídlí slunce, aby mohlo vše osvětlovati. Země jest nad to osvětlována měsícem, který se točí kolem ní. Tento pořádek jeví obdivuhodnou souměrnost, poměr pohybů a velikostí; Koprník byl by mohl dodati, jednoduchost, jaké nenajdeme v žádné jiné hypothése a které nikdy nikdo nepopíral, Koprník připojuje k tomuto výsledku srovnávací zkoušku podrobných úkazů hledíc k oběma hypothesám. Je-li země oběžnicí, přenáší se v době šesti měsíců z jednoho místa dráhy na místo právě opačné. Máme tak základ způsobilý určiti vzdálenost různých oběžnic od země. Takto dostává měřením úhlů ležících na obou koncích této základné vzdálenost různých planet od slunce, vyjádřenou částmi vzdálenosti země od téže hvězdy.
Znaje dotyčné poloměry dráhy země, Marsovy, Jupiterovy a Saturnovy, znaje dále dobu, za jakou tyto různé oběžnice otočí se úplně kolem slunce, Koprník pokouší se vypočítati rychlost, jakou oběžnice ty se pohybují.
Výsledek toho počítání byl, že země probíhá za danou dobu větší prostor nežli Mars; Mars
1847, p. 102) Elektra řeckého tragika byla zmatena s proudy elektrickými. Spisovatel přeložil takto místo výše uvedené: »Béřeme-li slunce za pochodeň všehomíra, jeho duši, jeho vůdce; jestliže Trismegistos je jmenuje Bohem, jestliže Sofokles je má za sílu elektrickou, která oživuje a pozoruje souhrn stvoření… atd.«
