Tato stránka byla zkontrolována
190
tehdy teprve církevní rady zakročily a jí se
opřely.
Prvni tištěný výtisk byl donesen slovutnému sedmdesátníkovi, když již, ochromen na těle i na duchu, chystal se k smrti. Spatřil svazek, mohl ještě se ho dotknouti, ale mysl jeho nebyla již u věcí časných. Zemřel po několika dnech 24. května r. 1543.[1]
- ↑ Čteme v životě Koprníkově od Gassendiho, připojeném k jeho životopisu Tychonovu: »Eodem die et horis non multis priusquam animam efflaret.« Ale Schubert ve své Astronomii (I. díl str. 115) a Robert Small v učeném díle nadepsaném Account of the astronomical discoveries of Kepler (1804, str. 92) dokázali, že Koprník zemřel několik dní a ne několik hodin po vydání jeho díla. Ředitel Královeckého archivu Voigt uveřejnil dopis psaný králi pruskému po smrti Koprníkově od kanovníka Ermelandského Jiřího Donnera, kde se praví, že »důstojný a ctihodný doktor Mikuláš Koprník nechal proklouznouti své dílo několik dní před tím, než opustil tuto zemi, jako labuť zpívá před smrtí.« Podle obecného podání byla kniha začata r. 1507 a r. 1530 tak pokročila, že spisovatel se spokojil přidati později některé řídké opravy. Kardinál Schonberg již naléhal na její uveřejnění v dopise psaném ze Říma v listopadu r. 1536; chtěl si ji dáti opsati Theodorem Redenem a dáti si ji poslati. Koprník praví sám ve svém věnování papeži Pavlu III., že celé dokončení díla zabralo čtvrté devítiletí (quartum novennium). Povážíme-li, co času bylo třeba na vytištění spisu o 400 stranách, jest pravděpodobno, že dedikace nebyla napsána v roce jeho úmrtí, nastalého r. 1543, z čehož lze zavírati, odečteme li od toho data 36 let, že Koprník se dal do práce ne po r. 1507, nýbrž před ním. (Al. Humboldt.)
