planetární byly oddáleny, nejprve k Uranovi na devatenácteronásobnou vzdálenost odsud ke slunci, a potom k Neptunovi na třicateronásobnou touž vzdálenost. Bylo lze změřiti vzdálenost, kde leží hvězdy nejbližší. Shledalo se, že nejbližší nám hvězda má 275.000násobnou vzdálenost země od slunce, to jest 10 billionů mil odsud. Aby se otočila kolem země za 24 hodin, hvězda tato, alfa Kentaura, musila by tedy proběhnouti za touž dobu obvodem měřícím přes 63 billiony mil délky; rychlost její musila by býti proto 2666 milliard mil za hodinu, 44.400 millionů za minutu, čili konečně 740 millionů mil za vteřinu!!
A to je hvězda nám nejbližší.
Sirius ležící o mnoho dále musil by vykonávati svůj nepopsatelný okruh kolem nás s rychlostí ještě nepřirovnatelně větší.
Mnohá jiná hvězda ležící na 170 billionů mil odsud, musila by uháněti prostorem stálou rychlostí asi 14 tisíc millionů mil za vteřinu! atd. atd. A to jsou hvězdy nejbližší. A všecky ostatní jsou vzdálenější, ležíce ve všech pomyslitelných dálkách. A jest jich až do nekonečna.
Tu jsou tedy dvě domněnky: buď nutiti to vše, aby se točilo kolem nás každý den, nebo předpokládati, že jest naše koule zemská oživena pohybem točivým o sebe samu, a uchrániti celý vesmír této nepochopitelné práce.
