Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/163

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
161


Pokud můžeme se vpraviti do myšlení nesmrtelného astronoma, jistota o pohybu země vnutila se asi přemítavému jeho duchu bez pochyby pořadím těchto úvah:

Vidíme všechny hvězdy otáčeti se kolem země ve 24 hodinách. Jest jen dvojí předpokládání na vysvětlení toho fakta: buďto se točí ony od východu k západu, nebo koule zemská se otáčí o sebe od západu k východu. V obou případech úkazy nebeské jsou pro nás tytéž. Která z obou soustav jest pravděpodobnější?

Zkoumejme: V prvním případě musilo by se připustiti toto: Hvězda nám nejbližší, měsíc, jest odtud vzdálena 96.000 mil. Bylo by jí tedy proběhnouti za 24 hodin okruh o průměru 192.000 mil, to jest zdélí 603.000 mil. Musila by proto ubíhati rychlostí 25.125 mil za hodinu, t. j. uraziti přes 400 mil za minutu, 7 mil za vteřinu… Ale to ještě není nic.

Slunci, vzdálenému odsud 37 millionů mil, bylo by probíhati v též době 24 hodin okruhem 232 millionů mil kolem země. Musilo by proto letěti rychlostí 9,680.000 mil za hodinu, t. j. 161.300 mil za minutu, 2690 mil za vteřinu!

Oběžnice Mars, Jupiter, Saturnus, vzdálenější než slunce a účastnící se rovněž denního pohybu, byly by unášeny v prostoru rychlostí ještě nepochopitelnější. Poslední oběžnice starým známá, Saturnus, půldesátakrát od nás