Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/104

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

102


průměr ostatní čtvrtinu té výstřednosti. Je tu tedy složitost prostředků, a hvězdářství bylo ještě velmi daleko hledané jednoduchosti. Koprník navrhnul ještě jiný výklad, ten, jejž byl navrhl pro měsíc, totiž nadkruží otáčející se o jiné nadkruží a nesoucí se po kruhu deferenčním. Neužil nadkruží pro Venuši, ale dal středu dráhy Venušiny pohybovati se po kroužku podobném tomu, jehož byl již užil Ptolemaios v podobné okolnosti. Lze za to míti, že ty dvě tůčky mohly vysvětlovati výstřednost Venuše a země, jejíž účinky se splétají v nebeských úkazech. Sdílená výstřednost Ptolemaiova a pořízené nadkruží čtvrtiny této výstřednosti měly týž účel. Takto Koprník chtěje zbaviti zjevy pohybu oběžnic všeho, co souvisí s pohybem země, chyboval se cíle z úcty ke starému předsudku o pohybech kruhových: chtěl, aby se země otáčela v kruhu; ale ta ve skutečnosti se točí v ellipse.

Složitost není menší na vysvětlení měnivosti polohové šířky planet; Koprník připisuje kolísání to třem příčinám: změně polohy oběžnice na její dráze nakloněné k ekliptice, čímž se vzdaluje více méně tohoto kruhu; vzdálenost země od oběžnice, kteroužto větší nebo menší vzdáleností způsobenou vlastním pohybem naší koule zemské, jeví se šířka v úhlu větším nebo menším. To vše bylo arci až do té doby, ale on připouští měnivost, jíž naklonění se zvětšuje nebo zmenšuje, a která se děje v ma-