lých kruzích, atd. atd. Astronomii bylo čekati dlouhé století, než byla zbavena Keplerem veškerých těch strojeností.
Ostatně Koprník nevykonal sám množství pozorování, jichž vyžadovaly všecky theorie, které založil. Užilť oněch, jež byla vykonána před ním, jmenovitě Ptolemaiem. Předsevzal si, že představí všecky pohyby, které jsou jich výsledkem, hypothésami jednoduššími a důvodnějšími; a jakkoli novověcí mnoho přidali k jednoduchosti výkladů, nemůžeme se ubrániti obdivu, jak svrchovaně se mu zdařilo jeho předsevzetí. Měl odvahu pokusiti se o opravu, provedl jí část, a jméno jeho bude žíti tak dlouho, jako hvězdářství.[1]
Any nástroje optické nebyly vynalezeny za doby Koprníkovy, možno se ptáti, jaké nástroje mu sloužily ku pozorování. Záležely z dřevěných latěk, pohyblivých kolem stežejky upevněné na kolmé tyči a dadoucích se naříditi na kteroukoli hvězdu. Tyto jednoduché nástroje sloužily k měření vzdálenosti hvězdy v zenitu, výšky její nad obzorem, úhlu, jejž tvořila s poledníkem místa, atd. Stupňovitě rozděleným pravítkem měřil to, co bychom mohli nazvati rozevřením kružidla. Obvod kruhu byl již rozdělen na 360 dílů zvaných stupni. Mezera stupňová nebyla dosti veliká na těchto dřevěných pravítkách, aby se dala rozdělili na
- ↑ Bailly, Histoire de l’Astronomie moderne
