blíží se velice Ptolemaiovu. Koprníkem pokročila astronomie jen co do soustavy, kterou obnovil, avšak soustava tato měla docela vědu přetvořiti.
Tycho první poukázal, že průměr nového měsíce zdá se menším než průměr úplňku příčinou irradiace. Stanovil prvější na 28 minut 45 vteřin a druhý na 36 minut, když je měsíc v stejném blízkozemí.
Průměr slunce dle něho byl zvětšen jen o 3 minuty; a dodával dokonce, že slunce nemůže býti úplně zakryto měsícem. Jak mohl neznati úplného zatmívání slunce? Tato fakta nám ukazují, že pozorování průměrů bylo tehdy příliš nejisté, než aby se kdo osmělil důvěřovati mu. Kepler oznamuje, že dne 22. února r. 1591 průměr měsíce byl měřen dvaadvacetkrát za sebou; shledán byl dvakrát o 31, šestkrát o 32, sedmkrát o 33, šestkrát o 34, jednou o 36 min. Jaký výsledek se mohl stanoviti z měření, které se různilo o 5 minut?
Co se týče pohybu oběžnic, Koprník odstraňuje první nestejnost vzniklou z pohybování země, ale nemůže ještě odstraniti druhou vznikající z vlastního pohybu oběžnic. Ptolemaios užil nadkruží, aby zastupovalo pohyb země, a výstřednosti, aby představovala vlastní nestejnost oběžnice.
Koprník béře tuto výstřednost či spíše tři čtvrtiny této výstřednosti, aby ji dal svému výstředí, a pořizuje si nadkruží, které má za
