8
tkvějíce na té klenbě domněle pevné, připouštíme konečně, že země jest koule postavená bez opory uprostřed všehomíra a že okruh nebeský ji obklopuje kolem do kola.
Tato soustava zdánlivých úkazů jest pak utvrzena pozorováním lodí na moři, které potvrzují, že země jest kulovitá, jelikož loď, jako hory pobřežní, mizí od spodu podle vzdálenosti. Pozorování hvězd, které sestupují pod obzor na severu, a nových, které se objevují na jihu, když cestovatel jde z našich šířek k rovníku, pozorování stínu země, který se rýsuje černým kruhem na měsíci zatmělém, dodává dvojího nového potvrzení představě, že obýváme na kouli umístěné uprostřed hvězdného okruhu.
Později se pozoruje, že některé hvězdy mění své místo mezi ostatními.
První, u níž si toho povšimnuto, jest Venuše, zářná hvězda večera a jitra, jejíž posunutí jest patrné den ze dne a jež brzo jde za slunce západem brzo před slunce východem.
Druhá hvězda pohyblivá, které si bylo všimnuto, jest Jupiter, skvělá hvězda, která obíhá zvolna oblohu za 12 let.
Potom zpozorována třetí hvězda potulná, méně skvělá než obě předešlé, ale časem velmi jasná, Mars, červených paprsků, obíhající po obloze za 2 leta, pak čtvrtá, Saturnus, pohybující se zdánlivě tak zdlouha okruhem nebe-
