ským, že jej oběhne teprve za 30 let. Později zpozorovali ještě pátou hvězdu pohyblivou, Merkura, který se objevuje brzo večer na západě, brzo z rána na východě, jako Venuše, ale jest méně jasný a odchyluje se méně od slunce, tak že bylo tíže jej rozeznávati a poznávati. Tyto hvězdy nazvány oběžnicemi či planetami, t. j. bludnými naproti ostatním hvězdám, zvaným stálicemi, protože trvají stále na témž příslušném místě nebeského klenutí.
Ježto slunce každým ránem se opozďuje za hvězdami a vrací se k témuž bodu na obloze teprve po 365 a čtvrti dne, mělo se za to, že jest připevněno ke kruhu, který, jsa rozdílný od sféry hvězdné a uvnitř této, pohybuje se od západu k východu za rok.
Měsíc vykonává oběh obdobný asi za 27 dní a 8 hodin; zavěsili jej stejně na kruh umístěný blíž země a točící se v té mezeře; sloučením tohoto pohybu s pohybem slunce vykládala se řada fásí či proměn měsíčních, která se dokonává za 29 a půl dne. Kromě těch dvou kruhů přidalo se jich pět pro pět oběžnic právě vyjmenovaných, což dalo celkem sedm kruhů jdoucích za sebou od země k obloze v tomto pořádku: měsíc (27 dní), slunce (365 dní), před nímž jde Merkur a Venuše, jejichž to postavení často měnili, Mars (dvě leta), Jupiter (12 let) a Saturnus (30 let). Všecky ty kruhy mimo to unášel s sebou okruh nebeský denním pohybem o 24 hodinách.
