jež dosud nebyla popsána. A také nebyla v pravdě nikdy navštívena, kromě oním mým nešťastným předchůdcem. Byl byste tak laskav a pohleděl byste na tohle?«
Podával mi fotografii u velikosti poloviční kabinetky.
»Její neuspokojivé vzezření nutno přičísti okolnosti,« řekl ke mně, »že když jsme pluli po řece dolů, převrhl se náš člun a že se rozbila skřínka, obsahující nevyvolané filmy. A to bylo spojeno s nešťastným výsledkem. Skoro všechny moje snímky byly naprosto zničeny — nenahraditelná to ztráta. Zde jest jeden z těch několika, které jsem z části zachránil. Doufám, že laskavě přijmete toto vysvětlení o nedostatcích nebo nepravidelnostech této fotografie. Mluvilo se o padělku. Neshoduje se s mojí povahou, abych se o takovém názoru hádal.«
Fotografie byla dojista velice vybledlá. Nevlídný kritik by si mohl snadno tento kalný obrázek vykládati způsobem chybným. Představoval temně šedou krajinu a když jsem postupně rozřešil její podrobnosti, viděl jsem, že představuje dlouhou a ohromně vysokou čáru skalin, které vypadaly přesně jako obrovský vodopád, viděný z dálky, před nímž byla v popředí zvedající se planina, porostlá stromy.
»Myslím, že jest to totéž místo, jako na onom malovaném obrázku,« řekl jsem.
»Je to totéž místo,« odpověděl profesor. »Nalezl jsem tam také stopy, kde onen muž tábořil. A teď pohlédněte na toto.«