jich pohybu se stále měnící se, duhovitou pestrostí.
Ale měli jsme málo kdy, abychom je mohli pozorovati, neboť v okamžiku dostihly uprchlíky a způsobily mezi nimi kruté krveprolití. Jejich metodou bylo vrhnouti se na každého z nich celou váhou svého těla a když zůstal ležeti rozdrcený a znetvořený, skočiti pak na jiného. Ubozí Indiáni ječeli strachem, ale třeba utíkali sebe více, byli před nelítostným útokem a děsnou hbitostí těchto potvorných zvířat bezmocni. Jeden za druhým klesal a v době, kdy jsem se svým společníkem mohl přispěchati k jejich pomoci, nebylo jich již ani půl tuctu naživu. Ale naše pomoc byla málo platna. A vlastně nás uvrhla do stejného nebezpečí. Ze vzdálenosti několika set metrů jsme vyprazdňovali nábojnice svých opakovaček, pálíce do zvířat kuli za kulí. Ale výsledek toho nebyl větší, než jako kdybychom na ně byli házeli papírovými kuličkami. Lenivá těla těchto plazů si nijak nevšímala ran a střediska jejich života, jimž chybělo jakékoliv mozkové ústředí, neboť místo toho měli roztroušeny v páteři nervové zauzliny, nemohla býti zasažena nijakou moderní zbraní.
Jedině se nám podařilo zastaviti jejich postup odvracením jejich pozornosti záblesky a hřměním našich pušek, čímž jsme poskytli stejně domorodcům, jako sobě, dosti kdy, že jsme mohli dosáhnouti bezpečně schodů, vedoucích do úkrytu. Ale tam, kde kuželovité výbušné
