navrhovati. Avšak bylo naprosto nemožno, abychom zůstali na okraji tohoto tajemného světa, když se naše duše chvěly netrpělivostí, abychom mohli do něho vniknouti a dosáhnouti jeho skrytého nitra.
Proto jsme zahradili u své ohrady vchod, vyplnivše jej různými trnitými keři a pak jsme opustili svůj tábor a své zásoby, obklopené tímto ochranným plotem. Po té jsme se vybrali pomalu a opatrně na další cestu do neznáma, sledujíce běh malého potoka, jenž tekl od místa našeho východiště, jako by nám chtěl vždycky sloužiti jako vůdce, až se budeme vraceti.
Sotva jsme vyšli, nalezli jsme stopy a známky, které poukazovaly, že nás opravdu očekávají divy. Po několika stech metrech cesty hustým lesem, v němž rostlo mnoho stromů docela mně neznámých, které však profesor Summerlee, jenž byl botanikem naší družiny, poznal jako druhy stromů jehličnatých a cykasovitých,[1][red 1] které však již dávno zmizely s tohoto světa, vstoupili jsme do oblasti, kde se potok najednou značně rozšířil, tvoře dosti rozsáhlé bahniště. Vysoké rákosí zvláštního tvaru rostlo hustě před námi a naši učenci nám pověděli, že jest to druh truskavce[red 2]. Tu a tam rostly z rákosí vysoké, kapraďovité stromy, které se prudkým větrem
- ↑ Rostliny cykasovité jsou stromy se spěřenými, velikými listy, jež jsou v mládí ztočeny spirálně jako u kapradin. Podobají se palmám a rostou v krajinách tropických. Fossilní se objevují již v útvaru kamenouhelném. Poznámka překl.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
