Stránka:CONAN DOYLE, Arthur - Ztracený svět.djvu/185

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

»Avšak vy jste včera vystřelil,« řekl Summerlee.

»Nu, nebylo jiné pomoci. Avšak vítr byl včera silný a vanul od nás. Není tedy pravděpodobno, že onen zvuk výstřelu by byl donesen příliš daleko na vysočinu. Mimochodem, jak nazveme toto místo? Domnívám se, že jest naší povinností, abychom je pojmenovali!«

Byly proneseny mnohé návrhy, více méně šťastné, ale rozhodným byl návrh Challengerův.

»Měl bych pro ně jenom jediné jméno,« pravil. »Budiž nazváno podle průkopníka, který tuto zemi objevil. Budiž to Zemí Maple Whiteovou.«

A vysočina byla takto pokřtěna a tak jest také nazvána na mapě, jejíž vykreslení bylo mojí zvláštní úlohou. A s tímto jménem se objeví, jak doufám, také v atlasu budoucnosti.

Klidné proniknutí do Země Maple Whitea bylo teď naším nutným cílem. Měli jsme důkazy, které jsme spatřili na vlastní oči, že toto místo jest obýváno nějakými neznámými tvory a pak zde byl důkaz v Maple Whiteově náčrtníku, jenž naznačoval, že se nám mohou objeviti netvorové ještě hroznější a nebezpečnější. Že zde mohli býti také obyvatelé lidští a že byli povahy zlé, napovídala kostra, nabodnutá na bambusy, která by se na onom místě nebyla octnula, kdyby nebyla svržena s výše. Naše situace, když jsme zde tak uvízli bez možnosti uniknutí a v takové zemi, byla zajisté plna nebezpečí a zdravý rozum nám nařizoval všemožnou míru opatrnosti, jakou jen zkušenosti lorda Johna mohly