Stránka:CONAN DOYLE, Arthur - Ztracený svět.djvu/122

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována

kterou byla potažena bambusová kostra), že jsme je mohli přenášeti přes každou překážku. Do těchto člunů jsme naložili veškerý svůj majetek a pak jsme si přibrali ještě dva Indiány, aby nám při plavbě pomohli. Zvěděl jsem, že to jsou právě oba muži — jmenují se Ataca a Ipetu — kteří doprovodili profesora Challengera na jeho předešlé cestě. Zdálo se, že jsou poděšeni vyhlídkou, že jim bude onu cestu opakovati, avšak v těchto krajinách má náčelník kmene moc patriarchy a jestliže se mu jeví obchod v jeho očích dobrým, tu pak příslušníkovi kmene zbývá velmi málo na rozmýšlenou.

A tak zítra zmizíme v neznámu. Toto sdělení posílám člunem po řece dolů a možná, že je to naším posledním slovem těm, kteří se o náš osud zajímají. Posílám tento dopis, podle naší úmluvy, Vám, milý pane Mc. Ardle, a ponechávám Vašemu uznání, abyste jej ponechal jak jest, anebo cokoliv pozměnil, dle své libosti. Podle ujištění profesora Challengera a také z jeho chování — přes trvalou nevěru profesora Summerleea — nepochybuji, že náš vůdce potvrdí svoje výroky, a že jsme opravdu v předvečeru nějakých velkých, pozoruhodných zkušeností.


Kapitola VIII.
Přední stráže nového světa.

Naši přátelé doma se mohou s námi radovati, neboť jsme u cíle a alespoň do této chvíle se