Přeskočit na obsah

Stránka:CONAN DOYLE, Arthur - Ztracený svět.djvu/122

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

kterou byla potažena bambusová kostra), že jsme je mohli přenášeti přes každou překážku. Do těchto člunů jsme naložili veškerý svůj majetek a pak jsme si přibrali ještě dva Indiány, aby nám při plavbě pomohli. Zvěděl jsem, že to jsou právě oba muži — jmenují se Ataca a Ipetu — kteří doprovodili profesora Challengera na jeho předešlé cestě. Zdálo se, že jsou poděšeni vyhlídkou, že jim bude onu cestu opakovati, avšak v těchto krajinách má náčelník kmene moc patriarchy a jestliže se mu jeví obchod v jeho očích dobrým, tu pak příslušníkovi kmene zbývá velmi málo na rozmýšlenou.

A tak zítra zmizíme v neznámu. Toto sdělení posílám člunem po řece dolů a možná, že je to naším posledním slovem těm, kteří se o náš osud zajímají. Posílám tento dopis, podle naší úmluvy, Vám, milý pane Mc. Ardle, a ponechávám Vašemu uznání, abyste jej ponechal jak jest, anebo cokoliv pozměnil, dle své libosti. Podle ujištění profesora Challengera a také z jeho chování — přes trvalou nevěru profesora Summerleea — nepochybuji, že náš vůdce potvrdí svoje výroky, a že jsme opravdu v předvečeru nějakých velkých, pozoruhodných zkušeností.


Kapitola VIII.
Přední stráže nového světa.

Naši přátelé doma se mohou s námi radovati, neboť jsme u cíle a alespoň do této chvíle se