třetího kaplana, proto je duchovní správa s to vyučování zastati, jak to dosud svědomitě činila a činiti chce dále. Děti jsou velkou většinou české, nahnané násilím do německé školy pohrůžkou rodičům — ztrátou chleba. Je to jistě ukázkou jeho „dobré vůle“, když těmto mučedlníkům se pravdy náboženské přednášejí v jazyku mateřském.[1]
Dudík to byl, který první pronesl myšlenku založiti české školy ve Vyškově a bojoval za ni neúnavně proti předsudku o povýšenosti a nezbytnosti němčiny. Svolávány schůze a řečníkem býval D. Hájil neohroženě práva mateřského jazyka, nelekaje se ani osobních insultů vyškovských „Němců“ (14. VIII. 1883). Jeho úsilí korunováno nečekaným výsledkem — pro českou školu se přihlásilo 345 dítek. Starosta dr. Swoboda dal rozeslati po městě výzvu, aby „oklamaní“ své přihlášky dítek do české školy odvolali. V den školního zápisu dne 15. září vylepeny po městě plakáty: Rodičové křesťanští, neodvolávejte svůj zápis do naší školy a nepodpisujte náhončím německé strany nic. Zůstaňte věrni Bohu a národu a neprodávejte svých dětí. — Vaši přátelé. — Plakáty strhány, ale česká škola zřízena; za původce považován Dudík a též vyšetřován pro „zločin pobuřování“. Ve farní kronice napsal: Uvidím, co z toho bude … ale 28. XII.: … následek žádný, již to usnulo …
Vlastenecké cítění D. bylo tak nekompromisní, že neustoupil Němcům ani tam, kde odpor byl povážlivý, kde se totiž kryli dynastickou věrností, jako bylo postavení sochy Josefa II. V témže roce (1882) — píše Dudík ve farní kronice — napadlo odpůrcům naší ubohé vlasti a národa, těm tak zvaným Němčourům vyškovským, v jejichž čele odrodilec Dr. Swoboda stojí, aby u školy poblíž chrámu a svého „Vereinshausu“ (který r. 1881 přestaven byl), postavena byla socha císaře Josefa.[2] — Stalo se. — Aby průčelí chrámu a kaple[3] pěkněji vypadalo, dali je pánové od vesla na návrh podplukovníka Navrátila opraviti a zalíčiti, ale faráři nedali o tom pražádné zprávy. Dne 19. máje po 11. hodině přišli páni k faráři a sice purkmistr Josef Račický, radní Dr. Swoboda a N. Gross, disponent cukrovaru, zástupcové Němců vyškovských a žádali na faráři, aby dne 4. června 1882, v den odhalení onoho pomníku, sloužil v 9 hodin slavnou mši svatou. Toto ale naprosto se odepřelo ústně i písemně. Totéž sděleno nové deputaci 23. V.
O slavnosti samé podotýká: Průvod od zámku k pomníku, jak očití a nestranní svědkové pravili, byl dosti chatrný. Dr. Swoboda měl německou a českou řeč, ale pokřikem „hoří“ a vyzváněním k odpolednímu pohřbu přerušen byl. Pak byl banket, kde se velkoněmecké přípitky pronášely, dvě hudby hrály a pilo se v zahradě. — Slovanské spolky a obce, ač pozvány, nezúčastnily se slavnosti, kteráž, jak dosvědčují noviny německé (brněnský Tagesbote a Neue Freie Presse), dokázati měla, že je Vyškov městem německým. — Nu, doufejme, že Vyškov přece
