Tato stránka nebyla zkontrolována
A dál vítr pláče, vyje, —
a má hlava v dlaně padá — —
Nechci víc té melodie
slyšet ani, chci jen sníti
v bouřlivém tom vlnobití,
chci jen splynout s touto nocí,
kde se země s nebem hádá
a ten život se smrtí.
Chci jen být té noci částí
a chci v tomto živlů reji
všechna, všechna pouta střásti,
vše to, čeho zde se lekám,
Chci se vmýšlet v dáli někam,
líbat chci ty zašlé květy,
číst chci dnes ty její listy
a chci býti sám a sám.
