Stránka:Bohdan Kaminský - Den štěstí - 1890.djvu/85

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

 a chvíli šťasten bloudil jsem tu s ní,
 když tenkrát v onen večer blouznivý,
 jak nad hlavou nám hořel Orion
 a její zrak se lesknul podivně,
 jsem ptal se jí »viď, že mne ráda máš« —
 a na to ona »ráda na věky«
 mi chvějící se v ústa vlíbala.