Stránka:Bohdan Kaminský - Den štěstí - 1890.djvu/57

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Po bouři.

Dnes je mi jako v širé pláni
       je po bouři,
 když slunce svitne z nenadání
 a z vlhkých luk se zakouří.

 To byla těžká bouře dravá
       a rvala hruď.
 Teď v dáli je tvá krásná hlava.
 Tak, Marie, tam zdráva buď.

 Už nikdy se tu neshledáme.
       A k čemu lkát?
 V té mysli drahé tahy známé
 vyvolá časem každý rád. —

 A jdem. Ni pohled jeden, jeden.
      A kolem nás
 je cizí vše - a chladný leden
 a upomínky těžký mráz.