Zatím pozorowal chudý kupec, že je w té hospodě hezká hospodská a starý oškliwý hospodský, a již tam neměl stání. Bohatý wšak na jeho radu nedbal a nikterak s ním dále jíti nechtěl pouze pro tu jedinou příčinu, že je šenkýřka hezká. Odešelť tedy chudý sám, ale jen nedaleko do druhé hospody.
W noci mu to nedalo pokoje, proč by asi w takowé hospodě zůstati neradno bylo. Sebral se, šel wen, a wloudil se až pod okna té hospody, kde bohatý kmotr spal. Najednou k půlnoci otewře se pomalu okno, ozwe se šepot a muž w plášti zahalený leze dolů. Kupcowi napadlo, aby mu uřízl kus pláště a již byl nůž w ruce a kus pláště ušmiknuto. Okno se zawřelo a muž šel we wesnici do jednoho stawení, kupec pak na swé lože.
Ráno sotwa Pánbůh den dal, stal se pokřik, že ten cizí kupec, co w hořejší hospodě zůstal, starého hospodského zabil a také již do wězení dán jest. Tu se chudý kmotr sebral, šel k úřadu, wše udal co w noci widěl, a kus pláště, který byl wrahowi uřízl, ukázal. Na to udání drželo se wyšetřowání a brzy našli wraha. Byl to mladý chasník, který za šenkýřkou chodil a jejím náwodem sweden muže zabil. Bohatý kupec jsa wazby sproštěn, děkowal kmotru
