poslední groš se mnou rozdělil; chci wám býti za to wděčným. Poslechněte tři rady: Předně, neopouštějte nikdy starou cestu pro nowou; za druhé, nenocujte w hospodě, kde je mladá šenkýřka a starý šenkýř; a za třetí, neswěřujte žádné tajemstwí ženě. Zachowáte-li se dle toho, budete šťastný a zpomenete často na starého žebráka.“
Chudý kupec poděkowal žebráčkowi za rady, a ten odešel. Po obědě se oba kupci zdwíhli a na cestu se wydali. Když přijeli na kus, nutil chudý bohatého, aby jeli starou cestou, že si půl hodiny nadjedou; ale bohatý si nedal říci nýbrž jel nowou cestou. Chudý uhnul a dal se na starou, spoléhaje na radu žebrákowu, že mu z toho štěstí wyplyne.
A w skutku se tak stalo. Netrwalo to dlouho, tu zakopnul kůň do kořene, který se přes cestu táhl, ten se wywrátil a zpod něho wywalil se kotel peněz. Kupec zawýskl, sebral peníze, stokráte w duchu žebrákowi poděkowal a s radostí kotel do wozu uschowal. Bylo po nouzi a po starosti! O půl hodiny přijel dříwe na hospodu a když tam druhého kupce ještě nenašel, poslal mu naproti pacholka s přípřeží, který ho musel čtwrt hodiny z bláta páčit. Teprw nyní litowal, že kmotra neposlechl, ale ten se mu wysmál.
