okrasu vložíš na něho. 7 Nebo vydáš ho ku požehnání na věky věků: rozveselíš jej v radosti s obličejem svým. 8 Neboť král doufá v Pána: a v milosrdenství Nejvyššího nepohneť se. 9 Nalezena buď ruka tvá všem nepřátelum tvým: pravice tvá ať nalezne všecky, kteří tě nenávidí. 10 Položíš je jako pec ohně v čas obličeje svého: Pán v hněvu svém zkormoutí je, a sžíře je oheň. 11 Plémě jejich z země vyhladíš: a símě jejich od synů lidských. 12 Nebo [20. 1]uchýlili na tě zlé věci: myslili rady, kterýchž nemohli [20. 2]ustanoviti. 13 Nebo položíš je [20. 3]hřbet: v ostatcích tvých připravíš tvář jejich. 14 Vyvýšíš se Pane v moci tvé: zpívati a chváliti budeme moci tvé.
Žalm XXI.
Ačkoli tento žalm v mnohých verších, na Davida ze všech stran ssouženého zní; nicméně víceji jest proroctví, a představení one modlitby, kterou Kristus Pán na dřevě svatého kříže k svému nebeskému Otci vyléval; jehožto ku pomoci vzývá, jemuž i vypravuje, jak veliká trápení a pohanění nevinně snáší. Konečně i slibuje, že po svém vzkříšení Otce svého chválu po celém světě bude rozhlašovati.
1 Ku konci za přijetí Jítřní žalm Davidu.
2 BOže můj, Bože můj,[21. 1] vzhlédniž na mne: proč si mne opustil? daleko od spasení mého slova provinění mých. 3 Bože můj volati budu přes den a neuslyšíš: i v noci, a ne k nemoudrosti sobě. 4 Ty pak v svatém přebýváš, Chválo Izraelova. 5 V tebeť doufali otcové naší: doufali, a vysvobodil si je. 6 K tobě volali, a [21. 2]spasení učinění sou: v tebe doufali, a nejsou zahabeni. 7 Já pak červ jsem, a ne člověk: pohanění lidí, a povrhel obce. 8 [21. 3]Všickni vidící mne, posmívali se mi: mluvili rty, a pohýbovali hlavou. 9 [21. 4]Doufal jest v Pána, nech ať jej vytrhne: ať spasena učiní ho, neboť chce jeho. 10 Neb ty jsi jenžs mne vytrhl z břicha: náděje má od prsů matky mé. 11 Na tebeť jsem [21. 5]uvržen z života: od břicha matky mé Bůh můj jsi ty, 12 neodcházejž ode mne. Nebo [21. 6]ssoužení velmi blízké jest: nebo není, kdo by spomohl. Obklíčila mne telata mnohá: 13 býkové tuční oblehli mne. Otevřeli na mně ústa svá, 14 jakž lev [21. 7]vydírající a řvoucí. Jako voda vylit sem: 15 a rozptyleny sou všecky kosti mé. Učiněno jest srdce mé jako vosk rozpouštějící se u prostřed břicha mého. Vyprahlá jako střepina síla má, 16 a jazyk můj přilnůl dásním mým: a v prach smrti [21. 8]dovedl si mne. 17 Nebo obklíčili mne psi mnozi, rada zlostníků oblehla mne. [21. 9][21. 10]Zbodli ruce mé i nohy mé: 18 zčetli všecky kosti mé. Oni pak zpytovali a zhlidli mne: 19 [21. 11]rozdělili sobě roucha má, a o [21. 12]roucho mé metali los. 20 Ale ty Pane nevzdalůjž pomoci tvé ode mne; k [21. 13]obraně mé vzhledni. 21 Vytrhni od meče Bože duši mou: a z ruky psa jedinkou mou. 22 Spas mne z úst lvových, a od rohův jednorožcův ponížení mé.
23 [21. 14]Vy-