Stránka:Bible svatováclavská 1771, SZ 1. svazek, 919-1221, rejstříky.pdf/52

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

dle jiného řekneš, nežli co sv. Pavel zapsal: [13. 1]Vyznávají, že Boha znají, skutky pak zapírají? hleď, abys i ty nebyl z počtu takových neznabohů.

  1. Tit. 1. 16.

Žalm XIV.

V tom žalmu dává se naučení, jak by věřící spůsobení měli býti, aby nebe dosáhli.

1 Žalm Davidu.

Pane kdo bude přebývati v stánku tvém? aneb kdo odpočine na hoře svaté tvé? 2 Kdož [14. 1]vchází bez poškvrny, a činí spravedlnost: Kdož mluví pravdu v srdci svém, 3 kdož nečinil lsti na jazyku svém: Aniž činil bližnímu svému zlého, a pohanění nepřijal proti bližním svým. 4 Vnivec přiveden jest před tváři jeho zlostný: bojící se pak Pána oslavuje. Kdož přisahá bližnímu svému, a neoklamává, 5 kdož peněz svých nedal na lichvu, a daru nad nevinným nepřijímal. Kdož činí to, nebudeť pohnut na věky.

  1. chodí

Žalm XV.

David poznává bohatství, a zboží Božská. též potřebnosti člověka. Těší se z mrtvých vzkříšením, a věčným blahoslavenstvím.

Podle duchovního smyslu, vykládá se ten žalm na umučení, a vzkříšení Kristovo.

1 Nápisu připis, samému Dovidovi.

ZAchovejž mne Pane, neboť sem doufal v tebe. 2 Řekl sem Pánu: Bůh můj jsi ty, nebo [15. 1]dobrých mých věcí nepotřebuješ. 3 Svatým, kteříž jsou v zemi jeho, divné učinil všecky vůle mé v nich. 4 Rozmnožily se nemoci jejich: potom přispíšili. Neshromáždímť schůzek jejich z krví: aniž spomním jmén jejich skrze rty své. 5 Pán díl dědictví mého, a kalicha mého: ty jsi: kterýž navrátíš mi dědictví mé. 6 Provazové padli mi v výborných: nebo dědictví mé výborné jest mi. 7 Dobrořečiti budu Pánu, který uděluje mně rozum: a nadto až do noci trestala mne ledví má. 8 [15. 2]Zpatřoval sem Pána před obličejem svým vždycky: neb jest mi na pravici, abych pohnut nebyl. 9 Proto veselilo se jest srdce mé, a zplésal jazyk můj: nadto i tělo mé odpočine v náději. 10 [15. 3]Nebo nezanecháš duše mé v pekle: aniž dáš svatému svému viděti porušení. Známé učinil si mi cesty života, doplníš mne radosti s tváří tvou: [15. 4]rozkoše na pravici tvé až do konce.

  1. jmění mého
  2. v Skut. 2. 25.
  3. v Skut. 2. 31. a 13. 35.
  4. utěšení, kochání

Žalm XVI.

David přilišným protivenstvím ssoužen jsa od krále Saule, volá k Bohu za pomoc proti svým nepřátelům; odvolává se na soud Boží: pohrdá s pomíjejicím štěstím svých nepřátel, a těší se v své časné bídě s nádějí věčného blahoslavenství.

1 Modlitba Davidova.

VYslyš Pane spravedlnost mou: pozorůj prosby mé. Ušima přijmí modlitbu mou, ne ve rtech lstivých. 2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj: oči tvé nech ať patří na spravedlnosti. 3 Zkusils srdce mé-