přítelé mého na zpět: [9. 1]zemdlí a zahynou od tváři tvé. 5 Nebo si učinil soud můj a při mou: posadils se na stolici, kterýž soudíš spravedlnost 6 [9. 2]Káral si národy, a zahynul bezbožný: jmeno jejich vyhladil si na věky, i na věky věkuv. 7 Nepřítelé zhynuli mečové do konce: a města jejich zkazil si. Zahynula památka jejich s zvůkem: 8 a Pán na věky zůstává. Připravil v soudu trůn svůj. 9 A on soudit bude okršlek země v pravosti, souditi bude lidí v spravedlnosti. 10 A učiněn jest Pán útočiště chudému: spomocník v přihodnostech, v ssoužení. 11 A ať doufají v tebe, kteř znají jméno tvé: nebo si neopustil hledajících tě Pane. 12 [9. 3]Zpívejte Pánu, který přebyvá na Sionu: zvěstůjte mezi národy [9. 4] činy jeho. 13 Nebo vyhledávaje krve jejich rozpomenul se: nezapomněl na křik chudých. 14 Smilůj se nade mnou Pane: viz ponížení mé z nepřátel mých. 15 Kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti, abych zvěstoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské. 16 Veseliti se budu v spasení tvém: uvázli národové v zahynutí, kteréž učinili. V osidle tom, kteréž skryli, polapená jest noha jejich. 17 Poznán bude Pán soudy čině: v skutcích rukou svých polapen jest hříšník. 18 Obracení buďte hříšníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají na Boha. 19 Neboť nebude dokonce zapomenutí chudého: trpělivost chudých nezahyneť do konce. 20 Povstaniž Pane, ať se nesílí člověk: ať souzeni sou národové před tváří tvou. 21 Ustanoviž Pane vydávatele zákona nad ními: ať by věděli národové, že lidé jsou.
Žalm X. podle [10H. 1]Hebrejských.
1 PRoč si Pane odstoupil daleko, pohrdáš v přihodnostech, v soužení? 2 Když pejchá bezbožný, zapálen bývá chudý: popadeni bývají v radách, kterýmiž přemyšlují. 3 Nebo chválen bývá hříšník v žádostech duše své: a nešlechetný dobrořečen bývá. 4 [10H. 2]Rozhněval Pána hříšník, podle množství hněvu svého nebude hledati. 5 Není Boha před očima jeho: zprzněné sou cesty jeho v každém času. Odjímají se soudové tvoji od tváři jeho: nade všemi nepřátely svými panovati bude. 6 Nebo řekl v srdci svém: nebuduť pohnut od pokolení do pokolení, bez zlého. 7 [10H. 3]Jehož ústa zlořečení plná jsou, a hořkosti, i lsti: pod jazykem jeho práce a bolest. 8 Sedí v zálohách s bohátcí v [10H. 4]tajných místech, aby zamordoval nevinného 9 Oči jeho na chudého vzhledají: číhá v skrytě, jako lev v jeskyni své. [10H. 5]Číhá, aby uchvátil chudého: uchvátil chudého když přitahuje ho. 10 V osidle svém ponížíť ho, nachýlí se, a padne, když panovati bude nad chudými. 11 Nebo řekl v srdci svém: zapomenulť jest Bůh, odvrátil tvář svou, aby neviděl do konce. 12 Povstaň Pane Bože, povýšená báď ruka tvá: nezapo-
