Hospodine, nepozdvihlotě se srdce mé, ani se povýšily oči mé, aniž jsem se vydal v věci veliké, aneb vyšší nad to, než mi náleží.
2 Zdali jsem nepoložil a neupokojil duše své, jako dítě ostavené od matky své? Ostavenému podobná byla ve mně duše má.
3 Doufej, [1] ó Izraeli, v Hospodina, od tohoto času až na věky.
- ↑ Žalm.115,9.
Žalm CXXXII.
Modlitba za to, aby Bůh ráčil v paměti míti horlivou o to péči Davida svatého, aby truhla Boží své místo míti mohla podlé zaslíbení, 14. kteréž se tu připomíná.
1 Píseň stupňů.
Pamětliv [1] buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
3 Jistě že nevejdu do [2] stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
4 Aniž dám [3] očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji [4] na polích Jaharských.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí [5] svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a [6] svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11 Učinilť jest [7] Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14 Toť bude [8] obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15 Potravu jeho [9] hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl [10] roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18 Nepřátely jeho [11] v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
- ↑ Neh.13,14.31.
- ↑ 2 Sam.7,2.
- ↑ Přísl.6,4.
- ↑ 1 Sam.7,1.
- ↑ 4 Mojž.10,35. 2 Par.6,41.
- ↑ Žalm.32,11.
- ↑ Žalm.89,4.
- ↑ Izai.66,1.
- ↑ 3 Mojž.25,19. Žalm.37,19;111,5.
- ↑ Mal.3,1. Luk.1,69.
- ↑ Žalm.35,26.
Žalm CXXXIII.
Lidí pobožných svornost společná k čemu jest podobná, 3. a jak užitečná.
1 Píseň stupňů, Davidova.
Aj, jak dobré a jak utěšené, když bratří v jednomyslnosti přebývají!
2 Jako mast výborná na hlavě, sstupující na bradu, bradu Aronovu, tekoucí až i na podolek roucha jeho.
3 A jako rosa [1] Hermon, kteráž sstupuje na hory Sionské. Nebo tu udílí Hospodin požehnání i života až na věky.
- ↑ Píseň Šal.4,8.
Žalm CXXXIV.
Napomenutí kněží i jiných služebníků Páně, aby při Boží službě povinností svých dnem i nocí pilni byli.
1 Píseň stupňů.
Ej nuž [1] dobrořečte Hospodinu všickni služebníci Hospodinovi, [2] kteříž stáváte v domě Hospodinově každé noci.
2 Pozdvihujte rukou svých k svatyni, a dobrořečte Hospodinu, říkajíce:
3 Požehnejž [3] tobě Hospodin z Siona, kterýž učinil nebe i zemi.
Žalm CXXXV.
Prorok probudiv kněží i lid k slavení Boha 3. z dobroty 4. i skutků jeho, 15. marnost modl pohanských ukazuje, 19. a živému Bohu dobrořečiti velí.
1 Halelujah.
Chvalte jméno Hospodinovo, chvalte služebníci Hospodinovi,
2 Kteříž stáváte v domě Hospodinově, v síňcích domu Boha našeho.
3 Chvalte Hospodina, nebo [1] jest dobrý Hospodin; žalmy zpívejte jménu jeho, nebo rozkošné jest.
4 Jákoba zajisté sobě vyvolil Hospodin, [2] a Izraele za svůj lid zvláštní.
5 Jáť jsem jistě seznal, že veliký jest Hospodin, a Pán náš [3] nade všecky bohy.
6 Cožkoli [4] chce Hospodin, to činí na nebi i na zemi, v moři i ve všech propastech.
